Více autonomie v práci snižuje riziko syndromu vyhoření až o 43 %

Překonávání emoční, fyzické a mentální vyčerpanosti 

Vyhoření není jen výsledek nadměrné pracovní zátěže nebo náročného pracovního prostředí. Ve skutečnosti jde o složitou vzájemnou interakci emočních, fyzických a mentálních faktorů, které vedou k hlubokému vyčerpání. 

• Emoční vyčerpání: Jádrem syndromu vyhoření je emoční vyčerpání, což je stav, kdy se lidé cítí vyprázdnění, neschopní vyrovnat se s běžnými úkoly a bez energie. Jsme jakoby „přeplnění“ a naše emoční zdroje se vyčerpávají rychleji, než je dokážeme obnovit. 
• Fyzické vyčerpání: Vyhoření se projevuje i fyzicky, kdy dlouhodobý stres a emoční vyčerpání vedou k fyzickým symptomům. Jedinci mohou zažívat chronickou únavu, narušení spánku, oslabení imunitního systému a bolesti svalů, což komplikuje udržení osobního zdraví a profesionální produktivity. 
• Mentální vyčerpání: Mentálně přispívá vyhoření k pocitu odcizení, sníženého výkonu, cynismu a ztrátě radosti z práce, která dříve přinášela uspokojení. Je charakterizované poklesem profesní efektivity, kdy lidé cítí, že jejich pracovní výstupy již nejsou smysluplné nebo dostatečně oceňované, což vede k rozčarování z jejich rolí. 

Stres vs. vyhoření 

Rozlišení mezi stresem a vyhořením je důležité pro efektivní řešení základních příčin. Stres obvykle zahrnuje „příliš mnoho“: příliš mnoho požadavků, tlaků a přetěžujících odpovědností, které – ačkoli jsou náročné – naznačují, že úleva může přijít, pokud se člověk dokáže dostat věci pod kontrolu. Vyhoření naopak představuje absenci: nedostatek motivace, péče a energie. Je to pocit prázdnoty, pocit, že už nemáme co dát. Nevychází z příliš velkého zapojení, ale z pocitu, že jsme nedocenění a emočně i mentálně přetížení. 

Manažeři čelí většímu riziku vyhoření 

Výzkum společnosti Gallup upozorňuje na fakt, že se syndrom vyhoření u manažerů objevuje čím dál častěji, přičemž tito lidé hlásí vyšší úroveň stresu a zhoršenou možnost udržení rovnováhy mezi prací a osobním životem. Tento trend je alarmující, vezmeme-li v úvahu zásadní roli manažerů ve formování organizační kultury a angažovanosti zaměstnanců. Faktory přispívající k tomuto zvýšenému vyhoření zahrnují:  

• nepřetržitý stres,  
• nárůst diagnostikované deprese  
• a významný boj s udržením work-life balance.  

Výzkum dále odhaluje několik aspektů, které manažery negativně ovlivňují a potenciálně zvyšují riziko jejich vyhoření. Jedná se například o nejasná očekávání, vysokou pracovní zátěž, stres z práce ovlivňující osobní život, nedostatek zaměření na silné stránky a nespokojenost s hodnocením výkonu.  

Proaktivní přístup firem k prevenci syndromu vyhoření u manažerů 

Pokud chceme, aby manažeři nevyhořeli a zůstali ve své práci šťastní a produktivní, musí firmy začít pracovat na řešení tohoto problému. To znamená, že by manažeři například měli mít pravidelný a otevřený rozhovor s nadřízenými, kde budou moci vyjádřit, co potřebují, a naskytne se jim možnost získat podporu. Je důležité, aby se cítili podporovaní a měli příležitosti se učit nové věci a zdokonalovat se v tom, co dělají nejlépe.  

Když firma pomůže manažerům využívat jejich silné stránky a stejně tak i silné stránky jejich týmu, pomůže to nejen zmírnit problémy, které už existují, ale také zabránit tomu, aby se problémy vyhoření objevily v budoucnu. Tím se vytvoří pracovní prostředí, kde se manažeři cítí dobře a mají vše, co potřebují pro úspěšné vedení svých týmů a péči o svou vlastní pohodu. 

Pokud chceme, aby se zaměstnanci ve firmách necítili vyhořelí, je třeba přistupovat k tomuto problému komplexně. Co to znamená? Především by měli lidé v práci mít možnost si vzít pauzu, kdykoli to potřebují, a to bez pocitu viny. Je důležité, aby měli svůj vlastní klidný prostor pro práci a aby se od práce mohli v době volna „odpojit“. Když se lidem na pracovišti daří dobře, celá firma na tom profituje​​. 

Jak předejít syndromu vyhoření? 

Zde jsou některé rozšířené a aktuální tipy pro předcházení vyhoření tak, jak to ve svém článku How to Prevent Employee Burnout radí společnost Gallup: 

1. Podpora zdravé rovnováhy mezi prací a osobním životem: Povzbuzujte zaměstnance, aby si udržovali rovnováhu mezi prací a osobním životem a zdůrazněte, že práce mimo hlavní pracovní dobu by měla být výjimkou, nikoli pravidlem, což pomáhá snižovat stres a zlepšovat pracovní spokojenost. 
2. Zavedení možnosti pracovat z domova: Možnost pracovat z domova přináší významné výhody, včetně eliminace doby strávené cestováním. Je však nezbytné stanovit hranice, aby práce nezasahovala do osobního času, a tím se snižovalo riziko vyhoření. O možnostech vzdálené práce jsme se více rozepsali v článku 4 užitečné technologie, které umožní remote práci. 
3. Podpora fyzického a duševního zdraví: Motivujte svůj tým k pravidelnému cvičení, kvalitnímu spánku a vyvážené stravě. Techniky jako meditace nebo dýchací cvičení mohou navíc pomoci udržet klidnou mysl. Nezapomínejte na důležitost dobrých mezilidských vztahů, které přispívají k pocitu štěstí a spokojenosti. 
4. Posílení vztahů na pracovišti: Věnujte se budování silných vztahů na pracovišti. Spolupráce a týmová práce jsou základem úspěšného a spokojeného pracovního prostředí. 
5. Začleňte pohodu do DNA firmy: Když firma považuje pohodu za prioritu, vytváří se podpora a vzájemná pomoc mezi kolegy. Tím se nejen předchází vyhoření, ale také buduje produktivní a pozitivní pracovní prostředí. 
6. Připravte manažery na podporu týmů: Manažeři by měli vědět, jak nastavit jasné cíle, odstraňovat překážky a podporovat své podřízené. Tím se zlepší celková atmosféra v týmu a sníží se riziko vyhoření. V souvislosti s tímto tématem by vás mohl zajímat náš článek Jak se stát lepším leaderem: Zásadní rady pro vedení týmu. 

Léčba syndromu vyhoření 

Léčba syndromu vyhoření se dle AdiCare zaměřuje na různé aspekty – od psychické podpory po fyzické a relaxační techniky. Je důležité nepodceňovat první příznaky syndromu vyhoření a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc. Psychoterapie, sezení s psychologem a v některých případech i medikace, mohou být k řešení tohoto stavu nezbytné. Sociální kontakt a sdílení problémů s důvěryhodnými osobami mohou přinést úlevu a nové perspektivy.  

Důležitá je také fyzická aktivita, která podporuje uvolnění endorfinů a pomáhá odvrátit pozornost od stresu. Relaxační techniky jako meditace a vědomé dýchání mohou zlepšit kvalitu spánku a snížit tenzi. V některých případech může být prospěšné i změnit pracovní prostředí nebo kariéru, pokud je hlavní příčinou vyhoření práce.  

Uvedeme si některé klíčové statistiky související s problémem vyhoření na pracovišti: 

• V průměru jedna ze čtyř dotázaných osob hlásí symptomy vyhoření. Tato vysoká míra je konzistentní napříč různými demografickými skupinami a globálními trendy​​. 
• Když na pracovišti panuje toxické prostředí, má to obrovský vliv na to, jak se lidé cítí. Až 60 % problémů s vyhořením souvisí s tímto problémem. To zdůrazňuje významný dopad kultury pracoviště na duševní zdraví a udržení zaměstnanců​​. 
• V průzkumu společnosti Deloitte uvedlo 77 % respondentů, že zažili vyhoření ve svém současném zaměstnání, přičemž více než polovina uvedla více než jeden výskyt. Dále 91 % respondentů uvedlo, že mít nezvladatelné množství stresu nebo frustrace negativně ovlivňuje kvalitu jejich práce​​. 
• Hlavním faktorem vyhoření uvedeným v tomtéž průzkumu je nedostatek podpory nebo uznání ze strany vedení, což ukazuje na klíčovou roli, kterou management hraje při nastavování pracovní kultury, která buď přispívá k vyhoření, nebo ho zmírňuje​​. 
• Dle studie Gallup mají zaměstnanci, kteří mají výkonnostní metriky pod kontrolou, o 55 % menší pravděpodobnost častého prožívání vyhoření. To naznačuje, že způsob měření výkonu může významně ovlivnit úrovně stresu zaměstnanců a jejich vnímání spravedlnosti a kontroly​​. 
• Stejná studie také ukazuje, že zaměstnanci mají o 43 % menší pravděpodobnost vyhoření, pokud mají ve své práci autonomii, což ukazuje na důležitost flexibility a kontroly nad pracovními úkoly při prevenci těchto stavů​​. 

Mladí lidé v ohrožení 

V roce 2022 byl celkový nárůst vyhoření na více než 38 %, což signalizuje znepokojivý trend napříč různými sektory a odvětvími. Také to představuje výrazné zvýšení oproti 34,7 % hlášeným v roce 2021 a 29,6 % v roce 2020. Tato eskalace naznačuje, že vyhoření se stává problémem, který postihuje stále větší část pracovní síly každým rokem. Faktory přispívající k tomuto nárůstu jsou různorodé, včetně zvýšených pracovních požadavků, neustálého připojení k práci prostřednictvím digitálních zařízení a stírání hranic mezi prací a osobním životem. 

Zvláště znepokojující je nejvyšší míra vyhoření pozorovaná mezi mladými lidmi ve věku 18–24 let, která činí 47 %. Tato demografická skupina, která často vstupuje na trh práce nebo je v počátečních fázích své kariéry, čelí bezprecedentním úrovním stresu a vyhoření. K této zvýšené zranitelnosti mezi mladými zaměstnanci může přispět několik faktorů: 

• Mladí lidé se potýkají s přechodem z akademického prostředí do pracovního, což může být stresující kvůli novým odpovědnostem, očekáváním a potřebě rychlé adaptace. 
• Tato sociální skupina se také snaží najít své místo v organizacích, které mohou upřednostňovat zkušenější zaměstnance, což může vést k pocitům izolace nebo nedocenění. 
• Existuje rostoucí tlak na rychlý postup po kariérním žebříčku, zesílený společenskými a osobními očekáváními, který může zvyšovat stres a vést k vyhoření. 
• Trh práce se nachází v ekonomické nejistotě, mohou vznikat obavy o jistotu zaměstnání, studentské dluhy či náklady na živobytí apod. 

Tip: Přečtěte si náš článek 73 % firem se obává ekonomické nejistoty: Je řízení rizik řešením? 

Syndrom vyhoření v osobním životě 

Jak uvádí PeopleTest, k vyhoření samozřejmě nemusí dojít jen v profesním životě, ale i v tom soukromém. Ve vztazích a rodinném prostředí může být taková situace zdrojem napětí a vzájemných nedorozumění. Když někdo prochází vyhořením, často se uzavře sám do sebe, ztrácí chuť účastnit se rodinných aktivit a stává se emocionálně vzdáleným. Pokud se vyhoření opakuje a není řešené, může trvale poškodit vztahy, což může vést ke stagnaci a apatii. Dochází k úbytku komunikace a ztrátě motivace řešit jakékoli problémy. 

Outsourcing ICT služeb jako prostředek prevence vyhoření 

Outsourcing ICT služeb – jako je ten od TOTAL SERVICE – nabízí řadu výhod, které jsou zvláště relevantní v kontextu prevence vyhoření manažerů. Jednou z hlavních výhod je možnost ušetřit až 60 % nákladů oproti provozu vlastního interního IT týmu, což znamená, že manažeři se mohou více soustředit na strategické plánování a rozvoj podnikání místo řešení každodenních operativních problémů. 

Další klíčovou výhodou je nepřetržitá podpora 24/7, která zajišťuje, že jakékoli problémy budou rychle a efektivně řešené bez nutnosti zásahu ze strany manažerů, což jim umožňuje lépe zachovávat work-life balance a snižuje riziko vyhoření. K dispozici bude technický tým s více než 95 odborníky, což znamená, že na každý IT problém je připravený specialista, který jej dokáže efektivně vyřešit. 

Kromě finančních úspor a zajištění kvalitní technické podpory outsourcing ICT služeb přispívá také k lepšímu plánování nákladů a strategickému rozvoji IT infrastruktury, což manažerům poskytuje jasné informace o utracených nákladech a odvedené práci, díky čemuž mohou lépe rozhodovat o budoucím směřování firmy. Pokud byste měli o služby zájem, neváhejte nás kontaktovat, rádi vám se vším pomůžeme.